Činnost "TJ Sokol" v Bylanech

Počátky činnosti Sokola v Bylanech se datují minimálně do roku 1925. Podrobnosti je možné dohledat v Okresním archivu v Chrudimi, kde je umístěna i kronika obce.

Moje činnost v Sokole začíná až od roku 1935, kdy jsem jako osmiletý školák začal cvičit v oddíle žáků. V té době již existovaly oddíly žákyň a žáků, dorostenek a dorostenců, žen a mužů. Cvičilo se dvakrát týdně. Za tělocvičnou sloužil sál hostince pana Bohuslava Záleského v Bylanech.

Nářadí jsme používali základní: hrazda, bradla, kladina, kůň, koza, pérový a pevný odrazový můstek a žíněnky. V létě se cvičilo i na dvoře, kde bylo také volejbalové hřiště.

Se Sokolem spolupracovali téměř všichni obyvatelé obce. Na cvičení docházela mládež z okolních obcí - z Lánů, Třibřich, Markovic a Rozhovic.

Mimo pravidelných cvičení se pořádaly tzv. AKADEMIE, a to většinou v létě na dvoře. Na těchto akademiích se představovala postupně všechna družstva z okolí, která se těchto setkání účastnila.

Velkou slavností byla OKRSKOVÁ CVIČENÍ, kerá se konala v prostorách bylanské cihelny a dojížděly sem i větší okolní jednoty - Chrudimská i Heřmano Městecká. Cvičení začínalo slavnostním průvodem za doprovodu dechové hudby - většinou Sokolské z Heřmanova Městce. Občerstvení obstarávali z vlastních zdrojů příznivci Sokola v obci.

Hlavní akcí bylo nacvičování sestav na Všesokolské slety v Praze. Nacvičovalo se velmi pečlivě. Před Všesokolským sletem se organizovala okresní i krajská cvičení.

Za války po roce 1939 byla postupně činnost Sokola zastavena. Po osvobození v roce 1945 se v plné slávě činnost obnovila a s nadšením se ve cvičení i ostatních aktivitách pokračovalo.

Po XI. Všesokolském sletě v roce 1948 se v Bylanech se cvičením skončilo. Nacvičovalo se sice na Spartakiády, ale hlavní činnost Solola se zastavila.

Pro naši generaci byly nejvýznačnější roky 1945 - 1948. Mimo jiné byla ustavena tak zvaná Samospráva dorostu. Vedle pravidelných cvičení jsme pořádali různé výlety na kolech do blízkého okolí. Jezdilo se na Seč, na Konopáč, i na Košumberk, Lichnici nebo Kunětickou Horu.

Nedílnou náplní Sokola byla i vzdělávací činnost. Pravidelně se nacvičovala divadelní představení ochotnického souboru, který vedl a režíroval pan Rudolf Stejskal. S těmito dramaty jsme objížděli i ostatní obce. Samospráva dorostu zřídila i loutkoherní scénu, kterou nám pomáhali vybavit skuteční loutkoherci z Chrudimi. Scénu po stránce řemeslnické zhotovil pan Josef Dostál, vyučený truhlář. Výtvarníkem loutek byl František Šmíd. O provoz jsem se staral já. Poradenskou činnost nám zajišťovaly loutkoherci z Chrudimi. Několikrát nás navštívila členka Východočeského divadlaa později Realistického divadla v Praze na Smíchově paní Libuše Pešková.

Starostou Sokola byl pan Bohuslav Šíp.
Náčelníci: František Novotný - cihlářský mistr
Čeněk Konvalina - krejčí (za okupace popraven)
Antonín Pilný - voják pilot
Věra Petráňová
Jednatel: Bohumil Záleský
Ostatní výrazné osobnosti: František Konstantin - cihlářský dělník
Rudolf Petráň - starosta obce
Rudolf Stejskal - vzdělavatel Sokola