Obec Bylany a 1. světová válka

Výstřely na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este odstartovaly v letních měsících roku 1914 celosvětový válečný konflikt, který do té doby neměl v dějinách lidstva obdoby.

Kromě milionů padlých a raněných na všech frontách však měly válečné události let 1914-1918 značný vliv i v zázemí válčících států. Vedle dopadu na ekonomiku a společnost celého tehdejšího Českého království lze ovšem sledovat také dopady na konkrétní lokality, což v plné míře platí i pro Bylany.

Jména bylanských obyvatel, kteří padli na bojištích „Velké války“ (jak byla v dobovém jazyce 1. světová válka zvána), lze dodnes spatřit na pamětní desce v současnosti druhotně umístěné v budově OÚ Bylany. Řada zajímavých okolností však bohužel dodnes zůstává neznáma. Bylany v této době měly více než 500 obyvatel (v roce 1890 279 obyvatel, roku 1921 již 530 obyvatel) a během 1. světové války v čele obce stál starosta František Grof. Poměrně závažným problémem, jemuž musela čelit v této době každá obec, byly fiskální požadavky rakousko-uherské vlády, kterým za mimořádné situace nebylo možné čelit. Na vnitřní život v monarchii dohlíželo vídeňské ministerstvo vnitra, a to prostřednictvím místodržitelství v Praze. Význačné české politiky rakouská vláda postupem doby nechala zadržet a uvěznit; český zemský sněm navíc již od léta 1913 nefungoval (byl císařem rozpuštěn po veřejných nepokojích na základě tzv. Anenských patentů). Zájmy české veřejnosti tedy neměl kdo hájit.

Zvláště patrná tato skutečnost byla v záležitostech tzv. válečných půjček. Upisování válečných půjček vynucovaly vládní orgány často dosti nevybíravě. Pro Bylany nakonec měly tyto válečné půjčky značně negativní dopad – díky nim totiž v obci nikdy nevznikla škola. Plány na zřízení školy v Bylanech podle všeho pocházely z počátku 20. století a začalo shromažďování jmění, bezpodmínečně nutného především k realizaci stavby zamýšlené školní budovy. Ze dne 24. května 1916 pochází v Podacích protokolech OÚ Bylany (dnes v SOkA Chrudim) zápis, že „na IV. válečnou půjčku obec upsala 800 K. Vypůjčila si je ze jmění školy, která v Bílanech by se vystavěla“. Na válečné půjčky v letech 1914-19818 nakonec obec Bylany upsala celkem 6 300 K, což byla celkem vysoká částka. Tyto peníze ovšem po skončení válek neměl kdo vrátit, poněvadž Rakousko-Uhersko již neexistovalo. Půjčených 800 K ze školního fondu ovšem obec formálně dlužila i nadále a je tedy poměrně pravděpodobné, že v důsledku války nakonec ke stavbě školy v Bylanech už nedošlo. Navíc byly Bylany nuceny postarat se o uprchlíky z tehdy rakouské Haliče. K definitivnímu finančnímu vyrovnání za tyto běžence došlo až v květnu 1922, kdy obec uhradila dluh ve výši 837 K (tehdy již československých). Obecní zastupitelstvo se však zároveň usneslo, že další dluhy z dob války již hradit nebude.

Vedle přímého dopadu na obecní finance doléhala válka také na život jednotlivců. Především docházelo k předražování potravin, za nějž byli někteří z obyvatel obce dokonce odsouzeni k pokutám. V konečném důsledku však zvyšování cen potravin a vysoká válečná inflace měly především na selská hospodářství pozitivní dopad. Bylo totiž bez větších problémů možno splatit dluhy, které na gruntech v mnoha případech vázly a hrozily přerůst v exekuce (což sice nebyl přímo případ Bylan, ale běžně k podobným situacím docházelo v jiných částech země).

Během války pobývali v Bylanech též zajatci, využívaní - podobně jako v jiných obcích – k pomocným pracím v zemědělství. Ještě 23. listopadu 1918 zde byli přítomni Dušan Rosić a Srečko Simonović (oba Srbové) a Pavel Ciplonkov (Rus). Krátce poté však byli repatriováni. To již existovala samostatný stát, jehož vznik byl 30. října 1918 v Bylanech oslaven slavnostní schůzí obecního zastupitelstva „za příčinou dosažení samostatného státu československého“.

Krátce po válce došlo v obci k poměrně závažné změně – z Bílan se staly Bylany. Poprvé se název „Bylany“ objevuje na razítcích místí pošty (ta úřadovala v budově cihelny) v roce 1919. Razítka musela ze zákona uváděn úřední název obce, což je třeba zdůraznit. V zápisech ze zasedání obecního zastupitelstva se totiž stereotypně užívá označení „Bílany“ až do roku 1924, což je s ohledem na zažitost této podoby názvu obce pochopitelné. Zároveň krátce po vzniku samostatného státu v letech 1919-1920 došlo k elektrifikaci obce (místní rozvodná síť i transformátory byly obecním majetkem). To však stál v čele obce již Rudolf Petráň a Bylany otevřely novou kapitolu svých dějin v rámci Československé republiky.

Mgr. David Novotný, září 2007

Ve světové válce 1914-18 ztratili své životy:

ČEST BUDIŽ JEJICH PAMÁTCE!

Válečné vzpomínky