Z historie bylanského zvonu

Původní zvon byl umístěn ve štítě "Obecního domu" v čp. 13. Zvon byl obsluhován z venkovní části budovy.

V roce 1935 věnovali manželé Rulíkovi bytem v Bylanech čp. 24 (u Hudečků) nový zvon, na kterém bylo vyryto i věnování. Tento zvon byl zavěšen do nově vystavěné věžičky a byl obsluhován z vnitřní části budovy, tak, jak je umístěn dosud.

Na zvon se zvonilo ráno, v poledne a večer a také tehdy, když zemřel občan obce.

Za války se musely zvony povinně odevzdat na roztavení k výrobě zbraní. Místní občané zvon sundali a ukryli. Posléze, ze strachu, byl zvon přece jen odevzdán.

Původní zvon byl zachován a po válce znovu uveden do provozu. Pokud je známo, byl zvoníkem "obecní chudý" pan Linhart , který byl invalidní a podle rozpisu chodil po usedlostech, kde se stravoval. Byl ubytován v obecním domě (čp. 13). Později zvonili pan Antonín Hudeček a paní Marie Hudečková.

V současné době obec jmenovala zvoníkem místního občana Martina Šubu. Pan Šuba, majitel Smíšeného zboží "U zvoničky", již podstoupil zkušební zvonění téměř třicetikilovým zvonem, a to v první jarní den.